|
Semináře a konference
Skutečná otázka může být položena jiným způsobem: bez dalších investic jsou místní či národní média ekonomicky silná natolik, aby odolala útokům na svou svobodu tisku. A, co je vůbec nejdůležitější pro svobodu národních médií, vlastnictví tisku či vládní intervence ve svobodě tisku?
V některých částech světa je často definován svobodný a nezávislý tisk jako právo vyjádřit politický názor. Nicméně, odchylující se volby mohou být vyjádřeny i v utiskovaných společnostech, v nichž vláda ovlivňuje přístup ke zprávám, může také kontrolovat novinovou distribuci a i velikost, tvar a jiné fyzické vlastnosti novin jako takových. Postavení listu jakožto politického hlasu nikdy nezaručovalo dlouhodobé trvání ve svobodné společnosti, něco, s čímž už má Česká republika své zkušenosti.
Věřím, že záruka svobodného tisku, bez ohledu na vlastnictví médií , jiného, či snad vládního je pokud tisk má volný přístup k informacím, zda-li má svobodu tyto informace zpracovávat a zda má sílu být ekonomicky nezávislý, aby nemusela zasahovat vláda. Klíč k úspěšně fungujícím novinám je, zda noviny poskytují podstatné informace a pomáhají tím čtenářům vyrovnat se s denním životem. Bez tohoto poslání, síla trhu často dostane noviny k bankrotu.
Svobodný tisk, bez ohledu na vlastnictví, nevyžaduje státní kontrolu. To ale samozřejmě neznamená, že tisk není předmětem postihnutelným zákony, které řídí všechen obchod v zemi. Ale největší hrozbou pro svobodný a nezávislý tisk po celém světě je schopnost vlády zasahovat ať již do shromažďování zpráv či jejich distribuce - je daleko větším nebezpečím pro svobodu tisku, než investice cizích zájemců či soustředěnost na vlastnictví médií.
Bohužel někteří komentátoři pociťují, že veškerá koncentrace na vlastnictví médií je špatná. Dívají se na to jako na útok proti nezávislosti tisku nebo jistotu, alespoň ve Spojených státech. Existuje zde také trend, kdy všechny typy "velikánství" je považováno za špatnost. Takovéto "anti-veliké" názory mohou být použity vládou, aby se zbavila opozičního a otravného tisku, specielně pokud "velikánství-je-špatné" filozofie vede k prostopášnosti nebo jiným překážkám, které otevírají dveře k utlačovanému jednání vlády.
Nemůžou tu probíhat pokračující svobodné a nezávislé publikace, pokud publikace není dost ekonomicky silná. Jen výnosný podnik nepožaduje subvence, aby dokázal přežít. a svět již zažil příliš mnoho vládních subvencí médií, což vyloučilo schopnost tisku být "hlídacím psem" vlády, která ho podporuje.
Vlastnictví nemusí nutně znamenat schopnost novin poskytovat příhodné a věrohodné informace tak, aby se čtenář mohl vyrovnat s problémy a rozhodnutími všedního dne. a to záleží na filozofii vlastnictví, na kultuře a společnosti a stejně tak důležité jsou reakce trhu. Často cizí vlastnictví neovlivňuje vydavatelskou pozici novin, více ovlivňuje jeho managementský styl.
Bez ohledu na současný typ investice lze kulturu firmy, ať už místní nebo mezinárodní změnit a s tím i způsob, jakým výrobky naplní požadavky uživatelů. Neexistuje žádná dlouhodobá záruka, ani zákony, že se v rychle splývajícím světě nezmění typ mediálního investora. Ale v každé době, ekonomicky silná společnost je nejlepší obranou proti vládnímu zásahu do soustředění či distribuce informací. Je zde také nový faktor proti vládní kontrole informací - internet, jehož prostřednictvím jsou k dispozici zprávy z celého světa s malou či téměř žádnou šancí vládního zásahu.
Blíže České republice, se z důvodu drahého kapitálu spojil "Večer" vydávaný ve slovenském Mariboru v rakouských tiskárnách. Dvaceti procentní podíl v tiskařské společnosti, založené v Mariboru zajistil novinám nové tiskové vybavení, "full color reproductin, reserved press time every day, all of which helped it to attain number two ranking in Slovenia. This form of international investing did not inhibit local publishing control."
V tomto a ostatních případech, vliv mezinárodních investic na noviny závislé na filozofii a kultuře investující společnosti. Ve snaze posílit místní nezávislost tisku nikdy nezapomeňte na největší hrozbu pro svobodu tisku, kterou je vládní zásah a více zákonů, překážek, pravidel, předstírajících ochranu tisku, může být otočeno proti tisku vládou, která o to samozřejmě usiluje. Ekonomicky nejsilnější noviny, ať už profitově nebo pomocí místní či cizí investice, jsou nejlepší zárukou nezávislosti, nejlepší ochranou proti vládnímu zásahu, proti volnému přístupu k informacím a její volnou distribuci. "Velikánství" v našem průmyslu může být dobré, ale i špatné, záleží na hráčích. Ale ekonomicky silné noviny se schopností měnit stále potřeby trhu, ať již ve vlastnictví nebo jako část nějaké větší společnosti, ta nejlepší pojistka proti buď závislosti na něčem či zásahu vlády, pravděpodobně jediná cesta, jak zaručit naší roli jakožto "hlídacího psa" pro svobodnou společnost.
David C. Simonson
Praha, 28. února 2001
|
|
|
