Ceny nieruchomości we Wrocławiu
English version

Ferdinand Peroutka
"Demokracie ze v�eho nejv�ce zakl�d� se na dob�e funguj�c�m ve�ejn�m m�n�n�, na onom neodolateln�m proudu uvnit� n�roda, kter� k n��emu ��k� ano a k n��emu ne
a kter� n�kter� v�ci naz�v� po�estn�mi a n�kter� hanebn�mi."

Ferdinand Peroutka





�ivot Ferdinanda Peroutky


Ferdinand Peroutka se narodil 6. �nora 1895 v Praze a ji� jako student klasick�ho gymn�zia na Kr�lovsk�ch Vinohradech upozornil na sv�j talent p��sp�vky do r�zn�ch �asopis�, zejm�na do Herbenova �asu. Po prvn� sv�tov� v�lce p�sobil kr�tkou dobu jako ��fredaktor den�ku Tribuna, kde sv�mi �vodn�ky na t�ma Jac� jsme, v nich� polemizoval s Masarykov�m heslem "T�bor je n� program", vyvolal ve�ejn� �div a prezidentovu sympatii. V roce 1924 p�ech�z� Ferdinand Peroutka jako hlavn� �vodn�k�� do den�ku Lidov� noviny a sou�asn� z popudu T. G. Masaryka zakl�d� t�den�k P��tomnost. V Lidov�ch novin�ch spolu s Jaroslavem Str�nsk�m, Karlem �apkem a dal��mi vytv��el Peroutka hlavn� mezi �eskou inteligenc� ve�ejn� m�n�n�, podporuj�c� Masarykovy v�d�� z�sady pro ��zen� mlad� republiky. Ale byl to hlavn� t�den�k P��tomnost, kter� se Peroutkov�mi vlastn�mi �vahami a v�b�rem spolupracovn�k� stal vedouc�m �esk�m politick�m �asopisem, jeho� �rove� nebyla dosud p�ekon�na.

Budov�n� st�tu vyd�van� od roku 1933 p�edstavuje monument�ln� d�lo,
v n�m� autor mistrovsk�m stylem a zcela objektivn�m pohledem zachytil prvn� kroky �eskoslovensk�ho st�tu, jeho demokratick� �stroj� a portr�ty n�kter�ch vynikaj�c�ch postav t�chto d�j�.

Po cel� obdob� druh� sv�tov� v�lky byl Peroutka v�zn�m nacistick�ch t�bor� v Dachau a Buchenwaldu. Po n�vratu dom� uj�m� se ��fredaktorstv� Lidovek s (komunisty vynucen�m) jm�nem Svobodn� noviny a obnoven� P��tomnosti s vynucen�m jm�nem Dne�ek. Po komunistick�m pu�i v roce 1948 ode�el Peroutka do emigrace, st�l p�i kladen� z�klad� rozhlasu Svobodn� Evropa, kde jeho pravideln� projevy k domovu dos�hly po�tu jednoho tis�ce rukopis�.

"Demokratick�m manifestem" vyvrcholilo esejistick� d�lo Ferdinanda Peroutky. Poj�tko mezi "Manifestem" a autorem je tentokr�te mnohem intern�j�� a �strojn�j��, ne� v p�edchoz� Peroutkov� tvorb�: jde tu o �ivot demokracie. Slu�elo se, aby autorem "Demokratick�ho manifestu" nebyl nikdo jin� ne� �lov�k, kter� s demokraci� �il, kdy� ona �ila, kter� s n� byl uv�zn�n, kdy� byla uv�zn�na, a kter� s n� ode�el, kdy� byla vypuzena. Z�sady demokracie jsou prom�tnuty na hrub� pl�tno totalitn� skute�nosti dne�ka. Demokracie tu nen� kladena jako ot�zka, jak p�e��t - sp�e jak r�st, jak dosp�vat, jak myslet. Pr�vem bylo �e�eno, �e "Demokratick� manifest" m�e zahajovat novou, inteligentn�, realistickou literaturu demokracie.