Staré přísloví praví, že vrána k vráně sedá, což se zajisté dá použít i na čtenáře médií. Inklinují tedy například voliči jednotlivých stran  i k tomu, že sledují stejná média, třeba deníky?

Z výsledků našeho výzkumu, který probíhal od 1. do 14. června na vzorku 1047 respondentů, se dá vysledovat jistá inklinace vyhraněně levicových čtenářů k deníku Práva (34% pravidelných čtenářů se považuje za sympatizanty KSČM, jinak má list v celé populaci celkovou čtenost 11%). To asi není tak nepředvídatelné. Možná Vás ale překvapí, že mezi pravidelné čtenáře deníku patří i 7 % občanů, kteří by volili US nebo ODS. I když snad nejtypičtějším deníkem, který čte pravice a pravý střed -  tedy voliči ODS a US - je MF Dnes. Rád bych ale upozornil na to, že v našem výzkumu jsme neanalyzovali politické přesvědčení nebo orientaci jednotlivých médií, ale pouze jejich pravidelných čtenářů.

Týká se takové roztřídění podle politické sebeidentifikace i čtenářů deníků Blesk a Super?
Oba listy nemají skupinu svých čtenářů nijak politicky vyhraněnou, avšak jedinou skupinou, která se příliš nezajímá o Blesk, jsou příznivci KDU-ČSL (spíše čtou Lidové noviny). Překvapivě čtenáři obou listů považují Super za o něco nezávislejší na politicích, ale zároveň více bulvárnější.

Lze obdobné preference voličů vysledovat i u elektronických médií?
Žádná televize se nijak neprojevila jako výrazně a jednoznačně politicky profilovaná svými diváky, ale třeba ČT1 měla větší úspěch u voličů US (79% z nich jsou jejími pravidelnými diváky), ale i u stoupenců KSČM, což souvisí i s tím, že lidé, kteří se považují za pravidelné diváky ČT 1, patři spíše ke starším věkovým skupinám. Naproti tomu ji méně často sledují voliči levého středu, tj. především ČSSD, ale i KDU-ČSL.  Oproti tomu Nova má srovnatelný podíl diváků ve všech věkových skupinách i ve všech částech politického spektra (s výjimkou nižšího zájmu mezi voliči US nebo Čtyřkoalice). Z dalších stanic má TV Prima silnější zastoupení mezi voliči KDU-ČSL. Diváci TV3 jsou díky tomu, se rekrutují převážně z městské populace, orientováni spíše doprava.

V jakém případě by podle Vás čtenář byl ochoten změnit svůj list?
Změnit zvyk je u tištěných médií složitější. Samotná změna formátu list neohrozí tolik, jak by se mohlo zdát, protože přechod na jiný deník představuje obvykle pro čtenáře změnu ještě zásadnější. Pokud by se ale výrazně měnil obsah nebo zaměření listu, tak by to asi - stejně jako na Západě - znamenalo odliv čtenářů. Čtenáři si většinou nevybírají svůj list podle přesné politické orientace, ale spíše podle toho, aby rezonoval s názory, které mají sami. To lze odvodit ze skutečnosti, že se pravidelní čtenáři jednotlivých listů v některých případech dost rozcházejí se "svým" titulem v  postojích k některých aktuálním otázkám - například v otázce regulace přílivu politických azylantů nebo legalizace marihuany.

Petra Köpplová děkuje za rozhovor a poskytnutá data